TOPlist

Jaký je rozdíl mezi úrokem a úrokovou sazbou?

Kladete-li si podobnou otázku, nemusíte se vůbec stydět. Řada lidí však rozdíl mezi těmito elementárními ekonomickými pojmy vůbec nehledá a užívá je, jak jim zrovna přijdou na jazyk.

Odlišování těchto pojmů však nemá význam jen pro oblast hypoték, ale pro celou oblast financí obecně. S pojmy úrok a úroková sazba se setkáme v případě spořicích účtů, spotřebitelských úvěrů, kreditních karet i kontokorentů, zkrátka všude, kde existuje vztah dlužník-věřitel.

Peněžitá odměna pro věřitele = úrok

Věřitelé by určitě nepůjčovali peníze, pokud by jim z toho neplynuli nějaké výhody. Výhodnější by pro ně bylo peníze spotřebovat, anebo je raději bez rizika zašít do slamníku. Aby tedy měli motivaci peníze půjčit, odložit svou spotřebu, podstoupit riziko, chtějí za to odměnu v podobě tzv. úroku. Jde o částku, kterou dlužník vrátí věřiteli navrch zapůjčených peněz (tzv. jistiny). Výši úroku ovlivňují dva faktory. Prvním z nich je čas, po který se věřitel svých peněz vzdá, a druhům z nich je pak úroková sazba, kterou je jistina úročena.

Cena peněž = úroková sazba

O tom, jak hodně je potřeba věřitele motivovat k zapůjčení peněz, vypovídá úroková míra. Pokud je vysoká, věřitelé nejsou vzhledem k okolnostem ochotní peníze půjčovat. Často tato neochota vyplývá i z rizikovosti konkrétního žadatele o úvěr. Úroková míra se vždy vyjadřuje v procentech, a říká tedy, o kolik procent se za konkrétní časové období zvýší hodnota dluhu. Toto období je nejčastěji roční, což poznáme podle zkratky p. a. (z lat. per annum), která následuje za číselnou procentní hodnotou. Běžná jsou však i jiná období, přičemž platí, že čím kratší období je, tím výhodnější je to pro věřitele.

Reálná úroková míra vs. nominální úroková míra

Běžně se setkáváme s pojmem druhým, tedy s nominální úrokovou mírou. Uzavíráme hypoteční úvěr s úrokovou mírou 3,3 % p. a., na kreditní kartě máme úrok 21 % p. a. a náš běžný účet nám vynáší skvělý 0,01 % p. a. Tato čísla však do značné míry zkresluje jev zvaný inflace, tedy jev, při kterém se snižuje reálná hodnota peněz. Dnešní výše úrokových měr hypoték tak není při dnešní téměř nulové inflaci o tolik nižší než vyšší úrokové míry před lety, kdy se inflace pohybovala výrazně výše. S tímto počítá tzv. reálná úroková míra, která je od vlivu inflace tzv. očištěna, a tak si díky ní můžeme udělat lepší představu o tom, zda je vhodný čas na uzavření smlouvy o hypotečním úvěru či jaká je optimální doba fixace hypotéky pro budoucí roky.